Kolapsový stav
Jedná se o stav, kdy postižený ztratí na krátkou dobu vědomí a omdlí. Kolaps je způsoben nedostatečným prokrvením mozkové tkáně, která na to reaguje "vypnutím" organismu - kolapsem. Po obnově dostatečného prokrvení mozku se vědomí opět obnoví. Jedná se většinou o velice krátkou dobu, ale i ta dokáže zachránce - laika, uvést do značného stresu. U většiny lidí postižených kolapsem dochází k obnově vědomí již během telefonátu zachránce na linku 155.
Příčiny kolapsu
Vazovagální kolaps - vzniká při podráždění vagového reflexu při - vyčerpání, bolesti, horku, masáži
Ortostatický kolaps - vzniká při rychlé změně polohy nebo naopak při dlouhém stání na jednom místě - klasický kolaps u starších lidí po rychlém vstávání z postele
Mikční kolaps - kolaps vznikající po vymočení, kdy vyprázdněný močový měchýř uvolní, do té doby utlačovanou pánevní část břišní aorty, a poklesne prokrvení mozku, díky čemuž postižený zkolabuje (horší následky tohoto kolapsu můžou nastat u mužů, protože u močení málokdy sedí j)
Syndrom karotického sinu - podráždění cév zásobujících mozek - holením, stisknutím, rychlým nebo dlouhodobým otočením hlavy - kdy se přechodně zúží průsvit cévy a ta nedostatečně prokrvuje mozek
Dalšími příčinami kolapsů mohou být například reflexní kolapsy, epileptické záchvaty nebo srdeční arytmie
Příznaky - bledost, nevolnost, pocení, pomalý puls, nízký tlak, poruchy sluchu, zraku, ztráta vědomí, náhlý pád