Poruchy vědomí
Vědomí - stav bdělosti, kdy si člověk uvědomuje věci z okolního prostředí, vlastní vzpomínky, myšlenky, pocity, je schopný zaměřit se na svou pozornost a může jednat podle své vůle
Bezvědomí - stav, který je projevem poruchy činnosti centrální nervové soustavy a stav útlumu vědomí a bdělosti různé intenzity. Je obrazem funkčního, nebo anatomického poškození mozku a bezprostředně ohrožuje život člověka, především pokud nastane v kombinaci s poruchou dechu - zapadnutí jazyka, vdechnutí cizího tělesa, zvratků apod.
Poruchy vědomí lze rozdělit do dvou základních skupin - kvalitativní a kvantitativní.
Kvalitativní poruchy vědomí
Mdloba - krátkodobá ztráta vědomí v důsledku nedostatečného okysličení mozku
Obnubilace - mrákotný stav, je zachována prostorová orientace, ale chybí schopnost jednat dle vlastní vůle
Delirium - je provázeno halucinacemi a celkovým vzrušením
Amence - dochází k poruše chování, vnímání, nálady a myšlení, střídá se stav útlumu a vzrušení
Agonie - nejčastější porucha vědomí v období umírání
Kvantitativní poruchy vědomí
Somnolence - příznaky spavosti, nemocného lze probudit, nemluví spontánně, reaguje na bolestivé podněty
Sopor - mumlá nesrozumitelná slova, nereaguje na otázky pouze na silné bolestivé podněty
Kóma - nejtěžší porucha vědomí, nereaguje na zvuky, nehýbe se, nemluví
povrchové - snížené obranné reakce, zornice reagují na světlo
hluboké - chybí obranná reakce na bolestivý podnět
vigilní - neřešitelný stav těžkého poškození mozkové tkáně
Příčiny - neurogenní - poranění mozku a hlavy, záněty, krvácení, mozkové příhody, infekce, psychogenní - hysterie, exogenní - otravy, endogenní - cukrovka, nemoci jater, slinivky, ledvin, štítné žlázy, kardiovaskulární - infarkt, zástava srdce, respirační - vdechnutí cizího tělesa, poruchy vodní, poruchy minerálů a tepelné - rozvrat minerálů, dehydratace
Příznaky - člověk bezvládně leží, může mít křeče - zástava oběhu, ochablé svalstvo, a v důsledku toho zapadlý jazyk, který nasedá na zadní stěnu hltanu a uzavírá vstup do dýchacích cest, čímž dochází k dušení, nereaguje na oslovení, zatřesení ani na bolestivé podněty.
První pomoc
Zavolat na linku 155, technická první pomoc - eliminovat vnější vlivy a zdroje, které by mohly postiženého, ale i vás ohrozit - uhasit oheň, vypnout proud, vyprostit z auta apod., pokus o navázání kontaktu - oslovení, nebo bolestivý podnět, zhodnocení základních životních funkcí - hlavně vědomí a dýchání (viz. Kapitola základní životní funkce), uvolnění dýchacích cest - záklon hlavy, pokud dýchá sám a dostatečně, můžete ho uložit do zotavovací polohy na boku, ale stále ho kontrolujte, pokud nedýchá, nebo má jakoukoliv poruchu dýchání, zahajte neprodleně neodkladnou resuscitaci.
Pamatujte
Včasné a rozhodné poskytnutí laické první pomoci je mnohdy prvním a často rozhodujícím krokem k záchraně zdraví a života. Včasné přivolání odborné první pomoci, pak samozřejmě umožňuje poskytnutí nejvyšší odborné péče v nejkratším čase a podstatně zvyšuje šance nemocného na přežití a úplné uzdravení. Pokud si nejste jisti, zda resuscitaci zahájit, nebo nezahájit - řiďte se touto rovnicí a nikdy nic nezkazíte, naopak v mnoha případech postiženému ZACHRÁNÍTE ŽIVOT
Bezvědomí + jakákoliv porucha dýchání = zahajte resuscitaci
K posouzení stavu vědomí se běžně používají různé skórovací systémy a tabulky, z nichž nejpoužívanější je Glasgow Coma Scale (viz. Tabulka), které se používá ve většině zdravotnických zařízeních v naší republice. Další hojně využívanou skórovací tabulkou je hodnotící tabulka pro novorozence - Apgar score, které se zaznamenává v 1., 5. A 10. Minutě po porodu.
