Základní životní funkce
Před každým zahájením poskytování první pomoci, a stejně tak před každým zavoláním na linku 155 je nutné zkontrolovat a zhodnotit u postiženého stav základních životních funkcí. Mezi základní životní funkce, které lze ovlivnit během první pomoci počítáme - vědomí, spontánní dýchání a spontánní srdeční aktivitu. Pro zjištění stavu základních životních funkcí používáme jednoduché úkony, které může zkusit každý, aniž by musel mít zdravotnické vzdělání. Operátor ti podá veškeré instrukce, jak tyto základní životní funkce zhodnotit a odhalit tak vážnost stavu.
Vědomí
Stav vědomí lze zjistit jednoduše na základě několika podnětů, které vyšleš směrem k postiženému. Postupuj podle následujícího návodu:
1. Oslov postiženého - sleduj reakci postiženého na oslovení - odpovídá, neodpovídá, mumlá, vydává skřeky
2. Zatřes s postiženým - pokud ti nebude reagovat na oslovení, zatřes s ním a opět sleduj jeho reakce - reaguje, nereaguje
3. Štípni ho - pokud ti nereaguje na zatřesení, štípni ho do podpaží, pod ušní lalůček, přejeď klouby přes hrudní kost nebo zatlač prstem na úhel dolní čelisti.
Spontánní dechová aktivita
Než začneš zjišťovat, jak je na tom postižený s dýcháním, zahoď a rozbij veškerá zrcátka, která by tě sváděla k tomu je použít na zjištění, zdali postižený dýchá - zrcátko totiž nefunguje.
Ke zjištění použij vlastní ruku, resp. Její dlaň nebo hřbet a přilož jí k ústům postiženého a sleduj, zdali cítíš závan teplého vydechovaného vzduchu. Stejně tak můžeš použít i vlastní tvář a přiložit jí opět k ústům postiženého.
Spontánní srdeční aktivita
Podle doporučení ERC Guidelines 2005 je vyhledávání pulsu při hodnocení základních životních před zahájením neodkladné resuscitace prezentováno, jako kontraproduktivní a nadále se nedoporučuje, protože je prodlužován interval od vlastního zahájení nepřímé masáže srdce. Proto se tím nadále nezdržuj a zahaj stlačování hrudníku!!!